[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.94 odst.1 tak, ~e rozhodování samosoudcem je pravidlem, kde~to senátní rozhodování výjimkou.Slo~enísenátu a pYípady, kdy se soudní moc vykonává jeho prostYednictvím majípodle Ústavy R stanovit zákony.Ty umo~Hují samosoudcovské rozhodování v Yad%1Å‚ v%1Å‚cí, ovaem jen v prvním stupni Yízem.Tam lze nejvíce uplatnitjeho pYednosti jako jsou rychlost, menaí nákladnost, operativnost a adresnost (pYesn%1Å‚ se ví, kdo a jak rozhoduje), kde~to na dalaích stupních se ji~uplatHuje senátní rozhodování.Krom%1Å‚ toho mo~e ur%0Å„ité úkony soudu v ob%0Å„anském soudním Yízem, v trestním Yízem vykonávat rovn%1Å‚~ vyaaí soudníúYedník v rozsahu, který stanoví zákon %0Å„.189/1994 Sb., o vyaaích soudníchúYednících, ve zn%1Å‚m' zákona %0Å„.152/1995 Sb.Ústavnost tohoto Yeaení nebyladosud Ústavním soudem Yeaena.e) ú%0Å„ast lidu na výkonu soudní mociPodle %0Å„i.94 odst.2 mo~e té~ zákon stanovit, ve kterých v%1Å‚cech a jakýmzposobem se na rozhodování soudo vedle soudco podílejí i dalaí ob%0Å„ané.Jedná se o uplatn%1Å‚ní laického prvku, který má s ohledem na %0Å„i.2 odst.1 Ústavy R rovn%1Å‚~ svoj význam.Ústava pYitom neur%0Å„uje, jakou podobu bude tatoú%0Å„ast mít, tj.zda pojde o pYísedící nebo o porotce.Dosud se uplatHuje ú%0Å„astob%0Å„ano jako pYísedících.Do svých funkcí jsou volení obecními zastupitelstvypodle zákona NR %0Å„.436/1991 Sb., ve zn%1Å‚ní pozd%1Å‚jaích pYedpiso.Laickýprvek chybí zcela u mezinárodních soudo a Ústavního soudu. 6.Moc soudní375f) vázanost soudce zákonemSoudce obecného (nikoli Ústavního) soudu má být podle %0Å„i.95 odst.1Ústavy R podYízen jen zákonom (v%0Å„etn%1Å‚ ústavních) a mezinárodním smlouvám podle %0Å„i.10 Ústavy R, nikoli ji~ aktom výkonné moci {tedy i v%0Å„etn%1Å‚podzákonných právních pYedpiso) nebo dokonce revolu%0Å„nímu právnímu v%1Å‚domí %0Å„i zdravému cít%1Å‚ní lidu (viz správn%1Å‚ jinak sporný nález Ústavního soudu ve Sb.n.u.sv.1, %0Å„.36).To nevylu%0Å„uje oprávn%1Å‚ní soudce, aby se pYesv%1Å‚d%0Å„il,~e se jedná o zákon, který byl Yádn%1Å‚ vyhláaen.To plyne z %0Å„i.52 Ústavy R,podle kterého je k platnosti zákona tYeba, aby byl vyhláaen a z ustanoveníjednotlivých soudních Yádo, ze kterých plyne zásadaiura novit cuHa.Jdeo zásadní odlianost oproti rozhodování ve veYejné správ%1Å‚ opravHující pova~ovat výkon soudnictví za samostatnou formu výkonu státní moci.Naprotinení soudce vázán vyhláaeným úplným zn%1Å‚ním zákona, neboe nejde o aktmoci zákonodárné, nýbr~ jen o zvláatní opatYení pYedsedy vlády podle § 2odst.1 písm.f) zákona %0Å„.309/1999 Sb., o Sbírce zákono a Sbírce mezinárodních smluv.To je zcela na míst%1Å‚, neboe úplné zn%1Å‚ní se mo~e stát pYedm%1Å‚temsporo (srov.napY.úplné zn%1Å‚ní OSX po novelách v roce 2000).Z %0Å„i.95 odst.1 Ústavy R plyne, ~e soudce je oprávn%1Å‚n posoudit,zda je podzákonný právní pYedpis v souladu s právním pYedpisem vyaaí právní síly, tj.zákonem, mezinárodní smlouvou podle %0Å„i.10Ústavy R nebo ústavním zákonem.Pokud dojde k záv%1Å‚ru, ~e tento souladzde není, není povinen se podzákonným pYedpisem Yídit.Jeho rozhodnutí jeovaem závazné pouze ínter partes (s výjimkou rozhodnutí o osobním stavu,které podle § 159 odst.2 OSX vá~e ka~dého).Stejn%1Å‚ tak je oprávn%1Å‚n posoudit, zda takový pYedpis byl vydán na základ%1Å‚ zmocn%1Å‚ní a zákona a zdajej vydal k tomu pYísluaný správní úYad.Pokud nejsou tyto podmínky dány,nemo~e podzákonný pYedpis pou~ít, nemo~e jej vaak zruait, neboe to je v%1Å‚cípYísluanosti Ústavního soudu (nález %0Å„.36, sv.1 Sb.n.u.).Pokud je podle názoru soudu zákon, jeho~ má být pYi Yeaení v%1Å‚cipou~ito, v rozporu s ústavním zákonem (%0Å„i.95 odst.2 Ústavy R), nemo~e sám rozhodnout, nýbr~ musí v%1Å‚c pYedlo~it k rozhodnutí Ústavnímu soudu v rámci Yízení o zruaení zákono podle § 64 odst.4 zákona%0Å„.182/1993 Sb.Jde o jinou formu ~ádosti o vyjádYení, která byla známa vestarov%1Å‚kém Xím%1Å‚ jako responsa prudentium (odpov%1Å‚ dávali zvláat%1Å‚ vybraní právníci), v absolutistické monarchii panovník (Anfrage bei Hof) a která 376 Vybrané kapitoly ke studiu ústavního právave francouzské revoluci doznala podobu dotazu nikoli k panovníkovi, nýbr~parlamentu (référé legislatif).g) rovnost ú%0Å„astníko Yízení pYed soudemJestli~e %0Å„i.37 odst.3 Listiny garantuje ú%0Å„astníku Yízem rovnost v YízenípYed soudem v%0Å„etn%1Å‚ Ústavního soudu (subjektivní veYejné právo), %0Å„i.96odst.1 Ústavy R to sm%1Å‚Yuje k obecným soudom, které podle toho musív Yízení postupovat (ústavní procesm pravidlo).Postupuje tak nejen vo%0Å„ifyzickým a právnickým osobám, nýbr~ i vo%0Å„i státu, pokud je ú%0Å„astníkemYízení jako zvláatní právnická osoba.V právním stát%1Å‚ je stát vázán svýmprávem, ale na druhé stran%1Å‚ má nárok na stejné podmínky v Yízení pYednestranným a nezávislým soudem.h) ústnost a veYejnost soudního jednáníTuto ústavní zásadu zakotvuje %0Å„i.96 odst.2 Ústavy CR.Jedná se i o ur%0Å„itou kontrolu výkonu soudní moci, jejím~ zdrojem je lid podle %0Å„i.2 odst
[ Pobierz całość w formacie PDF ]